Havlíčkovo náměstí 19
580 01 Havlíčkův Brod

Otevírací doba:

Úterý - Neděle
9 - 12 a 13 - 17 hod

Vychovatel v Rusku

Po návratu z cest se nadále věnoval samostudiu, až zaujal opatrovníka univerzitní knihovny Pavla Josefa Šafaříka. Ten mu v říjnu roku 1842 nabídl práci u svého přítele, univerzitního profesora v Moskvě. Nadšený Havlíček okamžitě přijal.

Český národ tehdy viděl v Rusku velkou oporu, ne-li rovnou svého vůdce, proti silně postaveným Němcům a Maďarům, kteří žili na úkor slovanských národů v Habsburské monarchii. Existovala obava, že Němci chtějí Slovany asimilovat a bezpečí existuje pouze v přátelství s jinými Slovany. Havlíček chvátal konečně se do opěvované země ruské podívat. Neodradilo jej ani oddalování výdeje povolení k vycestování, díky němuž alespoň poznal ve Lvově rodinu Karla Vladislava Zapa.

Do Moskvy dorazil počátkem února 1843 a byl ohromen. První měsíce viděl carskou říši Slovanů v zářivých barvách, ale následovalo vystřízlivění. Po zkušenostech z chování panstva k poddaným jako k otrokům, přetvářkou a povrchností církve a společenské elity se jeho názor v záchranu Ruskem razantně změnil. Když ruský pán nechá žít v bídě svého poddaného, jak asi bude vypadat vztah Ruské země k jiným zemím slovanským?

Nakonec mezi ním a jeho ruskými živiteli došlo k roztržce a Havlíček v červenci 1844 opustil zemi. Zkušenosti z této cesty následně sepsal a vznikly tak dodnes známé Obrazy z Rus.